Současná situace

MŠMT dlouhodobě podporuje efektivní programy zaměřené na oblast šikany a násilí mezi dětmi a mladistvými a páchané dětmi a mladistvými a současně samo uskutečnilo řadu metodických kroků k tomu, aby situaci ve vztahu k tomuto tématu pozitivně ovlivnilo.  Přehled podpořených projektů na webu www.msmt.cz

Např. vydalo Metodický pokyn na řešení problematiky šikany ve školách a školských zařízeních, který vešel v platnost od září 2013 – zveřejněn na webu MŠMT a ve Věstníku MŠMT č. 8 byl zveřejněn v srpnu 2013. Materiál se zabývá vymezením fenoménu školního šikanování včetně problematiky kyberšikany, prevence a řešení šikany a kyberšikany – uvádí konkrétní a ve školním prostředí využitelné metody a postupy. Současně přehledně specifikuje školní program proti šikanování a jeho 13 hlavních součástí. A v neposlední řadě vymezuje úlohu ČŠI a zřizovatelů v této problematice.

Cílem metodického pokynu k řešení šikanování je poskytnout pedagogickým pracovníkům základní informace především k samotnému řešení tohoto vysoce rizikového chování. 

Text metodického pokynu je provázán s Metodickým doporučením k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, čj. 21291/2010-28 ve znění pozdějších úprav (dále jen „metodické doporučení“), ve kterém lze nalézt komentáře k metodickým postupům a užitečná metodická vodítka pro diagnostiku a nápravu v podobě tabulek. Metodický pokyn je určen pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Podpůrně je doporučován k využití i ostatním školám zapsaným do školského rejstříku a poskytovatelům služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou.

 

Okamžitá řešení: termín 03/2016

  1. metodická podpora existující struktury regionálních podpůrných zařízení - Střediska výchovné péče (SVP) a Pedagogicko-psychologických poraden (PPP)

    1. vytvoření a zveřejnění adresáře na organizace podle krajů

    2. uvedení i odborných organizací a společností, které se problematice šikany věnují

  1. intervenční místa pro okamžitou pomoc při výskytu šikany

    1. celostátní okamžité poradenství “co dělat” - pro školy (učitel, ředitel) i veřejnost (děti, rodiče) – zřízený mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (mají k němu přístup všichni pracovníci oddělení prevence MŠMT, každý týden referují tiskovému odboru počet a obsah dotazů – dosud žádný nebyl doručen)

    2. zvážit zřízení telefonní linky při sekci poradenství NÚV – sekce prevence – předjednáno s paní ředitelkou Úlovcovou a paní náměstkyní Zapletalovou

    3. lze využít stávající různé linky a on-line poradny (jejich seznam zveřejnit spolu s adresářem bod a))

       

Střednědobá řešení (proveditelná ve stávajícím legislativním rámci): termín 12/2016

  1. realizace celoplošného tematického šetření ČŠI k tématu – v plánu práce ČŠI, připravuje se

  2. na základě výsledků šetření přijetí účinných nápravných opatření (střednědobého i dlouhodobého charakteru)

  3. aktualizace MP a MD k šikanování – rozšíření o oblast násilí páchané žáky na pedagozích a mezi pedagogy navzájem – v tuto chvíli je již připraven odborných tým složený ze zástupců odborných společností (např. dr. Kolář, dr. Čáp a další), České školní inspekce, NÚV, který je připraven k úpravě (doplnění a rozšíření stávajících dokumentů) – konkrétní výčet oblastí, o které budou materiály rozšířeny, bude zřejmý na základě výstupů šetření ČŠI

  4. systémově podpořit kvalitu a aplikaci třídnických hodin ve školách

    • v současnosti je potenciál třídnických hodin pro cílené budování zdravých vztahů v kolektivu třídy využit  jen v menšině škol a to ne vždy úplně účinně. Řada škol třídnické hodiny nemá, a pokud ano, většina třídních učitelů (TU) je využívá výhradně na organizační záležitosti třídy (typicky administraci omluv za zameškané hodiny)

    • řešení: definovat cíle TH a odpovědnost TU za diagnostiku a budování zdravých vztahů v třídním kolektivu. Vytvořit metodickou podporu TU ve vedení TH.

  1. vytvořit a stanovit minimální kompetence k zajištění bezpečného klimatu ve škole pro všechny funkční skupiny zaměstnanců školy - nepedagogický personál, řadový učitel, třídní uč., ŠMP + školní preventivní pracoviště, vedení školy

  2. vyhodnocovat a prosazovat funkčnost nastaveného systému prevence škol prostřednictvím Preventivních programů škol

    • v současnosti je zpravidla posuzována formální stránka - jestli je v pořádku povinná dokumentace školy.

    • řešení: ČŠI odladí systém posuzování skutečné funkčnosti preventivních opatření školy. Při zjištění nedostatků vynutí jejich urychlenou nápravu. V závažných případech bude umět poradit podpůrnou organizaci - instituci, která škole pomůže preventivní procesy zavést.

       

Dlouhodobá řešení (systémová, vyžadující změnu legislativního rámce): termín 2017-2018

  1. navýšení úvazku školních metodiků prevence (ŠMP) mimo přímého vyučování

    v tuto chvíli součást návrhu novelizace Zákona o pedagogických pracovnících – ve vnějším přip. Řízení

  2. prosadit odpovědnost pedagogických fakult za přípravu studentů v pregraduálním studiu na cílené budování sociálně zdravých vztahů

  • jako součást skupinové dynamiky, která se na pedagogických fakultách systémově nevyučuje

      • je potřeba zavést jako trénink, výcvik, praktická cvičení

  1. prosadit odpovědnost zřizovatele za kvalitu vých. - vzděl. procesu v jím zřizovaných školách

      • posílit jeho kompetence v prosazování standardu pedagoga

  2. vytvořit profesní standard pro výkon povolání „pedagog“ (vč. etického kodexu) s vyváženým poměrem mezi výchovu a vzdělávání

     

Mezirezortní spolupráce (úroveň ministerstev)

  1. MPSV - zejména prostřednictvím sociálně právní ochrany dětí (SPOD), za které zodpovídá (přenesená působnost na OSPODy), může konkrétně zasahovat v jednotlivých případech. Nejen represivně, ale i podpůrně, má totiž poskytovat ochranu všem dětem (sociální pracovníci). OSPOD má na rozdíl od školy pestřejší paletu nástrojů, navíc jsou účinnější. OSPOD nemá možnost pracovat se třídou, ale s jednotlivci a jejich rodinami ano.  
  2. MZ - pediatři mají možnost si všimnout a mají zvýšenou oznamovací povinnost.
  3. MV – PČR - nejen (?) jako represe pro nezletilé pachatele (pakliže šikana naplňuje znaky trestného činu). Pokud nezletilí pachatelé, jsme opět u OSPODů (sociální kurátoři).

 

Finanční podpora ze strany MŠMT                       

Z dotačního řízení MŠMT (ročně částka celkem cca 20.000.000,- Kč) na realizaci aktivit v oblasti primární prevence rizikového chování jsou každoročně podporovány také projekty zaměřené na oblast šikany a kyberšikany (ročně je podpořeno toto téma cca 3-5 mil. Kč). Jedná se o projekty škol, školských zařízení a nestátních neziskových organizací, které pracují s dětmi a mládeží v oblasti primární prevence.  Z tohoto dotačního programu se podporuje též vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence rizikového chování, a to i v problematice šikany a kyberšikany.

Pro rok 2017 a další chystá MŠMT ve spolupráci s krajskými školskými koordinátory prevence změnu, která bude znamenat podporu na jedné straně jednotlivých individuálních systémových projektů organizací (NNO, VŠ, škol, školských zařízení apod. jako dosud), ale současně cílenou podporu systémových projektů krajských. Představa je taková, že by kraj nebo jím zřízená organizace předložili vždy na jeden rok žádost o dotaci. Téma by bylo jednotně dané všem krajům – pro příští rok jsme uvažovali s ohledem na mezinárodní statistiky o alkoholu, nicméně s ohledem na aktuální situaci ve škole Na Třebešíně navrhujeme téma Bezpečného klimatu ve školách.

Každý kraj by musel ve své žádosti zahrnout oblast –

  • vzdělávání,

  • metodické podpory,

  • předávání informací,

  • evaluace a

  • změny ve školním prostředí (např. úpravy školních řádů, Minimální preventivní programy škol apod.).

     

    Každý rok by obdržel na svůj projekt částku 300 tis. Kč.,  tzn., že by ročně MŠMT cíleně v rámci ČR podporovalo částkou 4.200.000,- Kč systémovou podporu v konkrétním tématu, garantovalo by určitý počet vzdělaných osob v daném tématu (pedagogů, ředitelů, metodiků prevence apod.) a mělo aktuální data z regionů. V krajích by byly realizovány odborné konference a semináře na dané téma. Vnímáme tento krok je vysoce systémový, krajští školští koordinátoři prevence tento návrh velmi vítají. Návrh nové metodiky bude předložen ke schválení PV dle PHÚ do konce dubna tohoto roku.

               

     

    Poznámky k možnostem řešení problematiky závažných forem šikany ve školách

     

    Šikana je závažný problém, ke kterému je nutné přistupovat se vší vážností. Školy by měly přispívat ke kultivaci žáků a problematice šikany se věnovat zejména preventivně. Právní řešení by měla sloužit až jako poslední prostředek, pokud předchozí pokusy o nápravu selhávají.

     

Problematikou řešení projevů šikany na školách se zabývá „Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení“ dostupný na webových stránkách:

 http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0ahUKEwjnpfng_5rLAhXlqnIKHXY2DV8QFggcMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.msmt.cz%2Ffile%2F8272_1_1%2F&usg=AFQjCNG4hYXASM_a1hiUSRlVyyeqFHnXIQ&sig2=3nskx6P5wVD62U4sU20jhg&cad=rja

 

Řešení situací komplikovaného chování žáků se zabývá dále materiál MŠMT s názvem „Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách“ dostupný na webových stránkách:

 

http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyuziti-pravnich-opatreni-pri-reseni-problemoveho-chovani.

 

 

Preventivní a kázeňská opatření

 

K řešení již nastalých problémových projevů šikany je třeba konstatovat, že jsou to primárně ředitelé škol, kteří odpovídají za bezpečnost ve školách a v rámci vzdělávání a rozhodují ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání, jednat tak, aby vyloučili, resp. zastavili ataky žáků a potrestali včas agresora, a to především kontrolou, hospitacemi v hodinách, otevřeností vůči stížnostem žáků i pracovníků školy a nepopíráním existence šikany, když se o jejich projevech dozví.

 

V případě, že se žák chová způsobem, který znemožňuje nebo narušuje vzdělávání ostatních žáků nebo nějakým způsobem ohrožuje další osoby, může škola přistoupit k opatření, které takovémuto chování zamezí. Do vyřešení takového problému je možné žáka nebo studenta vzdělávat pod zvláštním dohledem (např. pod vedením jiného pedagoga nebo na základě zadané samostatné práce pod dohledem jiného zaměstnance školy, který bude zletilý a bude se školou v pracovně-právním vztahu). Takové opatření nebude mít sankční, ale organizační charakter (čímž není vyloučen postih žáka za dané chování zákonným kázeňským opatřením, např. důtkou třídního učitele), nebude upírat žákovi právo na vzdělávání, resp. možnost plnit svou povinnou školní docházku (žák bude vzděláván v rámci stanoveného rozvrhu hodin, nikoli však společně se třídou, ale samostatně), bude reagovat na konkrétní chování žáka a situaci ve třídě (žáka nelze odkázat na samostatnou práci „preventivně“, vyloučit ho předem z účasti na školním výletu apod.), bude omezeno na dobu nezpůsobilosti žáka ke vzdělávání v kolektivu a bude mít výslovnou oporu ve školním řádu (se kterým jsou povinně seznamováni žáci i zákonní zástupci, srov. ust. § 30 odst. 3 školského zákona). Za uvedených podmínek je dočasné „vyloučení“ žáka z vyučování přípustné, tj. neodporující právu žáka na vzdělávání ani povinnosti školy toto vzdělávání poskytovat.

 

K trestání prvních lehčích projevů šikany je možné využít nástroje kárných opatření podle vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, například ve formě napomenutí nebo důtky.

 

 

Sankční nástroj: vyloučení žáka ze školy

 

Jako významná výstraha a trest za projevy šikany ze strany konkrétních žáků nebo studentů přichází v úvahu podmínečné vyloučení žáka nebo studenta (dále jen „žáka“) podle § 31 školského zákona, které však není možné udělit žákovi, který nesplnil povinnou školní docházku.

 

V případě závažných forem šikany ze strany žáka přichází v úvahu také jeho vyloučení ze školy podle § 31 školského zákona. Žáka lze vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

 

Proces vedoucí k pravomocnému rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy nicméně může být zdlouhavý, jelikož je nutné projít celým správním řízením. Tento postup je však možné kombinovat s postupem popsaným výše v preventivních a kázeňských opatřeních tak, aby nedocházelo v mezidobí k blízké interakci problémového žáka s kolektivem nebo konkrétními učiteli nebo jinými zaměstnanci školy.

 

V extrémních případech si lze představit potřebu urychlit proces vyloučení žáka proto, aby se neopakovaly negativní projevy plynoucí z přítomnosti problematického žáka ve škole. Taková potřeba může vzniknout zejména v situaci, kdy selžou všechna ostatní opatření organizačního, výchovného či kázeňského charakteru.

 

Pro urychlení procesu vyloučení žáka ze školy zejména v jasných případech, kdy není pochyb o tom, že jsou pro takový postup splněny podmínky, je možné uvažovat o vyloučení odkladného účinku rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy podle § 85 správního řádu. Takto nabyde rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy právní moci již doručením účastníkovi nebo účastníkům řízení a nemusí se čekat na uplynutí lhůt pro podání odvolání případně na rozhodnutí o odvolání.

 

Žák bude takto vyloučen ze školy jiždnem doručení rozhodnutí žákovi (v případě, že je žák zletilí), nebo jeho zákonným zástupcům.

 

Pro vyloučení odkladného účinku je však nutné, aby takové rozhodnutí bylo samostatně odůvodněno. Odůvodnění musí ozřejmit, jak a v čem byly naplněny zákonné předpoklady § 85 správního řádu. Zejména přichází v úvahu naplnění podmínky „naléhavého veřejného zájmu“, který by mohl spočívat například v ochraně realizace práva na vzdělání ostatních žáků, která je chováním určitého žáka ohrožena nebo přímo znemožněna. Takové zdůvodnění však předpokládá závažné formy šikany, které mají velký dopad na další osoby, a nelze tyto dopady řešit jinou cestou.

 

Proces vyloučení žáka pak bude spočívat v následujících krocích:

  • oznámení zahájení řízení o vyloučení žáka účastníkovi nebo zákonným zástupcům,

  • výzva k vyjádření se k podkladům rozhodnutí s určením lhůty k vyjádření (pokud jsou všechny podklady k rozhodnutí již k dispozici tak je možné tento úkon spojit s předešlým oznámením),

  • rozhodnutí ve věci vyloučení včetně rozhodnutí o odkladném účinku,

  • zaslání rozhodnutí účastníkovi řízení nebo zákonným zástupcům.

 

V naprosto výjimečných případech při selhání všech preventivních a kázeňských mechanismů a přetrvávajících nezvladatelných projevů agresivního chování žáka, který se pohybuje v prostředí školy, by bylo možné uvažovat a použití správního institutu „předběžného opatření“ podle § 61 správního řádu. V jednotlivém případě se však musí vyhodnotit, zda je situace natolik závažná, že není možné uplatnit jiná opatření, která do doby rozhodnutí o vyloučení znemožní agresivní projevy žáka.

 

Rozhodnutí o předběžném opatření je vydáváno v rámci klasického správního řízení pouze s tím rozdílem, že u něj nemá podané odvolání odkladný účinek ze zákona (viz § 61 odst. 2 správního řádu). Postup v tomto řízení se tedy zásadně neliší od postupu uvedeného výše:

 

  • oznámení o zahájení řízení případně spojené s výzvou k vyjádření se k podkladům rozhodnutí zaslané účastníkovi řízení nebo zákonným zástupcům,

  • rozhodnutí o předběžném opatření.

 

Je však nutné si uvědomit, že takové rozhodnutí je významným zásahem do práv na vzdělání dotčeného žáka a je k němu možné přistoupit jen, pokud je tento zásah ospravedlněn ochranou jiných základních práv, která mají v daném případě převážit.

 

 

Šikana jako přestupek nebo trestný čin

 

U těžších forem šikany, např. ve formě fyzického násilí, je pravděpodobné, že se jedná rovněž o spáchání přestupku (za který odpovídá žák od 15 let) nebo přímo trestného činu (pokud je žák mladiství, tak se jedná o provinění).

Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění vydírání (§ 175), omezování osobní svobody (§ 171), útisku (§ 177), ublížení na zdraví (§ 122) apod.

Ředitel školy má v těchto případech povinnost o spáchání přestupku, trestného činu nebo provinění informovat příslušné orgány, zejména Policii ČR.

 

Další informace